Zpravodaj

je čtvrtletník vycházející výhradně jen pro členy sdružení Bratrstvo Keltů.
Obsahuje původní články ze všech oblastí zájmu o naší keltskou kulturu, historii, civilizaci a odkaz domácích i severozápadních keltských národů. Také aktuální informace o pořádaných koncertech, výstavách, přednáškách a dalších akcích, nabídky CD, kazet, knih, zájezdů atd.....
Tištěný na bílém papíru 80 gr/m, velikost A5, černobílý s fotografiemi a ilustracemi, rozsah 16 - 28 stran, IČO 62933213, MK ČR E 7289, ISSN 1211-1708.

CHCETE ZPRAVODAJ PRAVIDELNĚ DOSTÁVAT DO SVÉ POŠTOVNÍ SCHRÁNKY? PŘIHLASTE SE ZA ČLENA SDRUŽENÍ

aktuální vydání: Ročník XIX, číslo 75

CULLODEN
Je odpoledne, 16. dubna 1746. Větrem ošlehaná planina Drummossie Moor, která leží na okraji Cullodenu, 8 km východně od města Inverness je zakrytá posledním zbytky kouře z mušket a děl. Na zemi leží stovky mrtvých či umírajících těl v kiltech. Před chvílí skončila poslední bitva, která kdy byla vybojována na britské půdě – bitva u Cullodenu. A skončila i poslední naděje Skotů na znovu dosazení stuartovské dynastie na britský trůn. Co se stalo?
Dochované záznamy nám ukazují množství rozdílných pohledů na to, co se vlastně tehdy stalo. Mnozí tuto bitvu velmi zjednodušeně představují jako souboj mezi Skoty a Angličany. Nic však není vzdálenější pravdě. Ve skutečnosti se jednalo o souboj mezi starým,v tehdejší době již dosti anachronickým klanovým systémem a moderní, postfeudální společností, kde na obou stranách bojovali jak Skoti, tak i Angličané (velmi často dokonce proti sobě stáli blízcí rodinní příslušníci). Vždyť jen názor na hlavní protagonisty konfliktu se v uplynulých více jak dvou stech letech neustále měnil. Na jedná straně princ Charles Edward Stewart, vnuk sesazeného krále Skotska, Anglie a Irska Jakuba II. Pocháze ze stuartovské dynastie (proto se také jeho podporovatelé nazývali jakobité – z Iacobus, latinské podoby jména krále), který 19. dubna 1745 vztyčením královské standarty u Glenfinnanu na západním pobřeží zahájil poslední skotské povstání, byl postupně romantizován a idealizován jako „Bonnie Prince Charlie“, neoddiskutovatelný hrdina, který vedl chrabré Skoty z Vysočiny proti anglickým vetřelcům. Na straně druhé princ William August, vévoda z Cumberlandu, třetí syn Jiřího II., stávajícího krále Velké Británie z hanoverské dynastie, byl v průběhu doby označen nálepkou „řezník“ pro jeho rozkazy vedoucí k masakrování přeživších účastníků bitvy i nevinných obyvatel skotské Vysočiny.
Co však této bitvě předcházelo? Jak již bylo uvedeno, 19. dubna 1745 u Glenfinnanu na západním pobřeží Skotska vztyčil Charles Edward Stewart před 1.200 příslušníky rozličných klanů ze skotské Vysočiny královskou standartu a tím zahájil poslední skotské povstání. Brzy se na jeho stranu přidaly mnohé skotské klany z Vysočiny, které vedle profesionálních vojáků z Anglie, Irska a Francie tvořily cca dvě třetiny povstalecké armády. Zprvu stála štěstěna na jejich straně. Během krátké doby obsadili prakticky bez boje Edinburgh (17. září 1745) a 3. listopadu, kdy povstaleckou armádu tvořilo již téměř 6.000 mužů, se vydali na pochod na jih, na Londýn. Postup byl celkem rychlý, a tak  zanedlouho po několika vyhraných šarvátkách dosáhli 4. prosince Derby, které leží 200 km od Londýna (cca šest dní pochodu). V té chvíli zavládla mezi povstalci vzrušená nálada. Zatímco jedni, přesvědčeni díky dosavadním úspěchům o své neporazitelnosti, chtěli vzít Londýn útokem, druzí to pokládali za naprosté šílenství. Nejen že Londýn bránila silná a odhodlaná posádka, ale ze severu by je mohli ohrozit dvě spěšně sestavené armády. Jedna o síle 12.000 mužů pod velením polního maršála Wadea byla dislokována v Newcastlu, kde zabezpečovala toto strategicky důležité město, jehož doly zásobovaly Londýn uhlím, a druhá o síle 10.700 mužů pod velením vévody z Cumberlandu byla dislokována v okolí Chesteru. A tak na válečné poradě 5. prosince bylo rozhodnuto obrátit armádu a vrátit se zpět do Skotska. 
Úryvek, článek pokračuje..

Článek napsal náš spolupracovník, skotský dudák, organizátor mnoha akcí jako například Skotské hry na zámku Sychrov, moderátor Svátku keltské kultury BELTINE atd. a v neposlední řadě znalec skotské whisky Václav Rout,  který otevřel v Praze klub  Whisky & Kilt na Legerově 26 v Praze 2. Kromě pravidelných ochutnávek whisky - základní nabídku tvoří cca 200 druhů - se zde konají různé hudební, ochutnávkové a kulinářské akce. https://www.facebook.com/pages/WhiskyKilt/337299996371302?fref=ts