top
ltop
AKTUALITY

AKTUALITY

O Bratrstvu Keltů
O našem sdružení
FESTIVAL BELTINE

BELTINE 2014
Ozvěny Beltine 2014
Ozvěny Beltine 2013
Ozvěny Beltine 2012
Ozvěny Beltine 2011
Ozvěny Beltine 2010
Ozvěny Beltine 2009
Historie všech Beltine

FACEBOOK

NAŠE AKCE PRO VÁS
Chystané
Akce Cotios
Nabídka akcí pro vás
Historie našich akcí
VYDÁVÁME
Zpravodaj
e-Kelta
ČLÁNKY O KELTECH
Svátky
Hudba, tanec
Řemesla
Historie
Ostatní
KONTAKT

Bratrstvo Keltů
kelt@beltine.cz

Písemný kontakt:
Bratrstvo Keltů
Korunovační 8
170 00 Praha 7

ASONANCE
Aktuální vystoupení
Prodej alb a zpěvníků
nejlepší české kapely
hrající irské a skotské
balady
O NAŠEM WEBU

Copyright
Bratrstvo Keltů
1997 - 2016
Webmaster
Tomáš Křivánek
Powered by phpRS

TOPlist

Keltské hudební okénko

Vydáno dne 11. 02. 2005 (18613 přečtení)

V posledních letech se v České republice začaly rodit hudební skupiny hrající tzv. keltskou hudbu jako houby po dešti. Není to však módní vlna posledních několika let a není to ani móda vázaná na Českou republiku. Keltská hudba je fenomén, který se prosadil na světové hudební scéně již v polovině 60. let 20. století. Co si však představit pod pojmem keltská hudba?

Pro někoho to je tradiční irská hudba, pro jiného skotské dudácké kapely a pro jiného skupina U2. Definice keltské hudby je velmi složitá. Jak také definovat živý útvar, který se neustále mění a vyvíjí? Nejblíže je pravděpodobně definice, podle níž je keltská hudba taková, která vychází z tradiční hudby původních keltských oblastí – Irska, Skotska, Bretaně, Asturie, Galicie, Walesu, Cornwallu a ostrova Man. Pro naše potřeby je to též definice nejschůdnější (v časopise, který nečtou pouze akademicky vzdělaní hudebníci, ale převážně široká veřejnost, by se těžko operovalo hudebními formami apod.).
Hudba výše uvedených oblastí má mnoho společného, nicméně v mnoha směrech se též liší. Od šedesátých let 20. století však dochází ke vzájemnému ovlivňování, hudebním fúzím a společným projektům (např. společná vystoupení galicijského dudáka Carlose Núněze s irskou skupinou The Chieftains apod.), takže dnešní pojetí tradiční hudby je dosti uvolněné.
Nejvýraznějším a nejznámějším představitelem keltské hudby je bezesporu hudba irská. Ať již se jedná o formu tradiční (např. skupiny Dubliners, Chieftains – jejich koncert ve Phoenix Parku v Dublinu v roce 1979 sledovalo živě 1,35 milionu diváků -, Altan, De Dannan či šedesátými léty inspirovaná skupina Clannad), anebo formu modernější (např. od líbivého popu, který produkuje třeba Enya, Maire, přes rokovější U2, the Corrs, Sinead O´Connor, The Cranberries, až po punkové The Pogues a další). Zvláštní kapitolu pak tvoří světoznámá taneční show Riverdance a Lord of Dance, která též velmi výrazně formuje pohled na tradiční irskou hudbu.
Prvními, kdo přivedli irskou hudbu na světová pódia, byla irská skupina The Dubliners, která prorazila do světových hitparád v roce 1967 písní Seven Drunken Nights (Sedm propitých nocí). Tato a její snad ještě známější souputnice, skupina The Chieftains, též formovaly pohled na tradiční nástrojové obsazení. Dominantní roli v irské hudbě hraje hned několik nástrojů. Jsou to irské loketní dudy (uillean pipes), různé irské píšťaly – whistle (např. tin whistle, penny whistle, low whistle a další), housle, irská harfa, irský buben (bódhrán), tenorové banjo, akordeon a kytara laděná v otevřeném ladění (DADGAD), případně importovaný řecký strunný nástroj bouzouki. Těmito nástroji (či alespoň některými z nich) je také obsazena většina tradičních irských skupin.
Výrazná, velmi rozmanitá a progresivní je skotská hudební scéna. Přestože se jedná o zemi, která má pouhých 5 milionů obyvatel, je zde tradiční hudba rozdělena do několika regionů a dosti výrazných stylů. Vedle tradičních skotských dudáckých skupin  (k nejvýznamnějším patří Strathclyde Police Pipe Band, Scottish Power Pipe Band či Shotts and Dykehead Pipe Band) jsou zde tradiční hudební skupiny (např. Andy Stewart, Manus Lunny, The Tannahill Weawers) či ceilidh (čti “keilí”) skupiny  (tradiční obsazení akordeon, housle, bicí, případně klavír, small pipes – malé dudy), jejichž nejvýraznějšími představiteli jsou např. Alexander Brothers či Kinlochard Ceilidh Band. Na tuto tradici navazují skupiny, které se na tradiční hudbu dívají méně či více moderněji (např. Wolfstone, Old Blind Dogs, Deaf Shepperd, Finlay MacDonald Band, Capercaillie, Silly Wizard a další).
Bretaň tvoří hrdou keltskou enklávu na západním francouzském pobřeží, kde keltská tradice navzdory mnohasetleté snaze Paříže o eliminaci stále žije (kromě jiného se zde každý rok pořádá jeden z největších festivalů keltské hudby na světě – Festival Interceltique de Lorient, který např. letos navštívilo 450.000 návštěvníků) a má jednu z největších hudebních tradic současné Evropy. Přesto to v období mezi světovými válkami s bretaňskou hudbou vypadalo bledě, neboť se rozšířil názor, že původní hudba je vhodná leda tak pro chudé a zaostalé rolníky. K renesanci původní hudby došlo koncem 50. a začátkem 60. let, kdy se formovala většina současných festivalů a kdy se tradiční hudba opět objevovala. Semínka zasazená v 50. a 60. letech začala v letech 70. nést své ovoce. Tradiční bretaňská hudba do sebe absorbovala i moderní nástroje a postupy, takže dnes vedle bombardu (hoboji podobný nástroj s velmi výrazným zvukem) a biniou koz (bretaňských vysoce laděných dud) na pódiu hrají i elektrické kytary, elektrické housle, syntenzátory apod. V současné době velmi jsou výraznou součástí bretaňských dudáckých skupin, tzv. Bagad, které vznikly v průběhu 50. let, vedle bombardu i adaptované skotské dudy (biniou bras). Nejvýraznějšími představiteli bretaňské hudby jsou v současnosti Alan Stivell, Dan ar Bras, Kornog a samozřejmě Bagad St. Nazaire či Bagad Kemper.
Na severozápadě Španělska leží dvě oblasti, které jsou obecně řazeny též mezi tradiční keltské oblasti – Asturie a Galicie. Přestože jejich hudba je odlišná, stále je bližší hudbě Bretaně, Walesu či Irska nežli hudbě sousední Andalusie či Kastilie. Stejně jako ostatní “keltské” země, i Asturie a Galicie mají vlastní dudy zvané gaita. Mezi nejvýraznější představitele současné keltské hudby ve Španělsku patří např skupiny Milladoiro, jeden z nejlepších hráčů na galicijské dudy Carlos Núněz , Corquiéu či Luar na Lubre.
V porovnání s předchozími hudebně-keltskými “velmocemi” (Irsko, Skotsko, Bretaň, Galicie a Asturie) se zbývající keltské oblasti (Cornwall, Wales a ostrov Man) jeví jako “trpaslíci”. Přeci jenom historický vývoj a úzká provázanost s nenasytným hegemonem (Anglií) si vyžádaly svoje oběti. Přesto i v těchto oblastech narazíme na zvláštnosti, případně výrazné hudební počiny. Např. ve Walesu, kde probíhá snaha o renesanci původní zejména pěvecké tradice, se jako v jediné tradiční keltské oblasti zachovala již od prehistorie  nepřetržitá tradice hry na velšskou harfu (v 18. století se zde navíc vyvinul samostatný typ harfy s trojitými strunami). Velmi výrazným představitelem hry na tento unikátní nástroj je Robin Huw Bowen. Vedle tradiční hudby se však ve Walesu stále více prosazuje  moderní pojetí tradic, přičemž mezi tyto “pionýry” nové velšské hudby lze zařadit např. skupiny Ogam, Cusan Tam, Pigyn Clust, Hoover the Dog a další.
Hudba ostrova Man, stejně jako původní keltský jazyk ostrovanů (který jako živý jazyk zanikl v roce 1974), byla historicky ovlivňována silnějšími sousedy – Irskem, Skotskem a Anglií.  A tak mnoho ostrovních melodií vychází z irských žalozpěvů, skotských ukolébavek nebo populárních anglických tanečních skladeb. Přesto se však i zde, v míře samozřejmě menší nežli v okolních oblastech, rozvíjí tradiční hudba (zde však více provázaná s renesancí původního ostrovního jazyka). Mezi nejvýznamnější počiny v propagaci tradiční ostrovní hudby v zahraničí asi patří vydání alba Emmy Christian s názvem Ta'N Dooid Cheet či alba uznávaného ostrovního harfisty Charlese Guarda.
Přestože keltská hudba vychází z tradiční kultury původních keltských oblastí – Irska, Skotska, Bretaně, Asturie, Galicie, Walesu, Cornwallu a ostrova Man, není těmito oblastmi omezena. Naopak. Statisíce vystěhovalců z těchto zemí v průběhu staletí hudbu své otčiny vzali s sebou do nových domovů, a ovlivnili tak hudební kulturu nové vlasti (např. v Kanadě je oblast Cape Breton místem s nejživější skotsko-irskou tradicí na severoamerickém kontinentě). V době znovuobjevení keltské hudby v šedesátých letech 20. století se pak irskou, případně keltskou či bretaňskou hudbou, inspirovalo mnoho nově vznikajících skupin, a to nejen v tradičních oblastech, ale např. i u nás. Mezi prvními byla skupina Asonance, která již od počátku osmdesátých let (vznikla v roce 1976) směřuje svoji tvorbu k britským ostrovům. Výraznou postavou české keltské hudby je bezesporu bývalý člen legendární skupiny ETC..., rockový houslista a skladatel Jan Hrubý, který společně s Rudolfem Hálkem (akordeon) a Janem Kolářem (hoboj a klávesy) tvoří skupinu Kukulín. Vedle nich se (nejen) na české keltské hudební scéně v průběhu 90. let etablovaly skupiny Dún An Doras (špičková world music s výraznými keltskými vlivy a excelentní zpěvačkou Kateřinou García), Irish Dew (world music multiinstrumentalisty Václava Veselého), Czeltic (tradiční skotská a irská hudba v místy velmi netradičním podání s vlastním skotským dudákem – mimochodem jediná tradiční skotská ceilidh skupina v ČR), Bran (hudba Bretaně pod taktovkou Davida Pajota, bretaňského hráče na bombard, whistle a klarinet), Shannon (tradiční irská hudba v českém podání) či The 1st Bohemian Highland Pipers (historicky první tradiční skotská dudácká skupina ve střední a východní Evropě).Vedle těchto skupin, které na keltské scéně působí již delší dobu a z nichž mnohé mají na svém kontě i mezinárodní úspěchy, vznikají skupiny nové, které se keltskou hudbou více či méně úspěšně inspirují. Mezi ty první bezesporu patří skupina Shivers z jihočeské Volyně, jejichž specifický styl (keltgrass) okouzlil posluchače na mnoha festivalech v Čechách, skupina Celtic Cross z Ostravy, která, ač odkojená mnoha styly, prezentuje český pohled na tradiční irskou hudbu, či skupina Dick O´Brass, jejíž velmi moderně pojatá hudba se nechala inspirovat tradiční hudbou Bretaně.
Keltská scéna je, jak je z předcházejícího zřejmé, velmi rozmanitá a bohatá. Vzhledem k neustálému vývoji a vznikajícím novým hudebním fúzím nás zajisté i v České republice čeká setkání s novými podobami keltské hudby, či naopak s hudbou, která si jako jeden z inspiračních prvků vybere i hudbu keltskou.


( Celý článek | Autor: administrator | Poslat mailem Informační e-mail | Vytisknout článek: Vytisknout článek )
Email Servis

Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

oddělovač
Soutěže
neběží žádná soutěž

Výherci soutěží
oddělovač
rtop
lbot rbot
bot