DECLAN MASTERSON - málo známý světoznámý muzikant

Autor: administrator <kelt(at)beltine.cz>, Téma: Hudba, Vydáno dne: 29. 05. 2006

Nepochybuji, že titulek článku zní poněkud divně. Ale ono to tak skutečně je. Jméno Declan Masterson asi něco říká jen málokomu, kdo není skalním nadšencem pro irskou hudbu. Přitom ale tohoto pána viděly a slyšely nejmíň statisíce, možná miliony lidí, kteří navštívili slavnou Riverdance Show.

DeclanS ní totiž D.M. jezdil pár let po světě jako dudák a pištec, měl v ní několik sólových výstupů a jistou dobu se staral i o hudební režii. A mezi skvělé muzikanty, které tento zábavní velkopodnik zaměstnává, se nedostal jen tak, patří totiž v současné době mezi asi tak deset nejlepších irských dudáků (je z generace Davy Spillana a směle se může přiřadit vedle taková jména jako třebas Liam O Flynn, Paddy Moloney, Paddy Keenan nebo Joe McKenna). Není však jen dudákem, hraje samozřejmě také na low whistle, a kromě toho na klávesy, buzuki a další nástroje, což předvedl na svém prvním samostatném CD Deireadh An Fhómhair z roku 1990 (Gael-Linn CEF CD 148). Už předtím – v r. 1985 – si ale zahrál s partou špičkových muzikantů na desce The Storm (TARA 3014) v kapele Moving Hearts , která svou syntézou popu, rocku a tradice velice předběhla dobu a jejíž nahrávky dnes patří ke klasice téměř kultovní. V roce 1990 se zapojil do skupiny Patrick Street, se kterou nahrál album Irish Times (Special Delivery 1033), a pak už následovala sólová alba. Druhé v pořadí se jmenuje Tropical Trad (připomínka dovolené v teplých krajích Ameriky) a začínají se na ní ve významnějším počtu objevovat vlastní Mastersonovy skladby, z nichž ta titulní silně koketuje se  středo- a jihoamerickým hudebním folklórem (Starc SCD1093).  Následuje Drifting Through The Hazel Woods (Celtic Heartbeat 7567-82943-2, 1996), kde se Masterson představuje především jako hráč na low whiste, multiinstrumentalista (nahrál skoro všechno sám) a skladatel (zhruba polovina skladeb). Tenhle opus patří spíše do kategorie „Easy Listening“, ale stavěný je důsledně na irské tradici. Dalším krokem k plné samozásobitelnosti je CD Fairwater (Fionnuisce), vydané pod značkou FRCD961 v roce 1996 (ovšem ten rok vydání úplně nesedí, je to spíš datum dokončení, poněvadž deska se na trhu objevila o dost později). Hudba je tentokrát převážně tradiční, jsou zde jen tři Declanovy skladby, zato třináct ze sedmnácti skladeb si D.M. nahrál zcela bez cizí pomoci. Delší pauzu pak způsobilo objíždění světa s Riverdance, takže o to větší radost působí zatím poslední album Heartland (FRCD005, 2004). Muzika je opět převážně tradiční, avšak velmi moderně aranžovaná a interpretovaná. Declan hraje zase na kdeco, ale je s ním i parta dalších výborných muzikantů, z nichž se sluší uvést alespoň Georgi Petrova, bulharského hráče na gdulku, se kterým se Declan skamarádil v Riverdance, a později spolu jezdili s formací Mosaic, kterou vytvořil Andy Irvine (samozřejmě na svých cestách neminuli Balkán). Nepodařilo se mi bohužel zjistit, kdy se Declan Masterson narodil, vím jen, že to bylo v Dublinu. Ale na tom vlastně tolik nezáleží.
Podstatné je, že je v současné době asi nejvšestrannějším irským muzikantem z oblasti tradiční hudby a jistě se máme od něj ještě na co těšit.
Bohumil Sýkora